Můj sen od útlého dětství byl mít smečku loveckých psů a mít chovatelskou stanici. Psi jsou můj život, moji kamarádi do nepohody, moje všechno. Můj první pes s PP byla fena anglického špringra Borka od Dvou tisů. Odešla do věčných psích lovišť téměř v patnácti letech. Těžce jsem to nesla.... Borka nemohla být chovná, ale to mě neodradilo od dalších plánů.
CHS byla založena v roce 1989 a to prvním vrhem plemene jagdteriér. Po jagdteriérovi toužil můj ex manžel. Poznala jsem, že jagdteriér je úžasný, inteligentní, učenlivý a naprosto věrný pes. První fena, po které jsem měla svůj první vrh CHS byla Astra z Horní Studánky. Hodně záleží na tom, v jakých rukách je. Ostatně to záleží u každého pejska. Po jagdteriérech přišel německý křepelák Edy Vezír (v roce 1995) a opět anglický špringršpaněl (v roce 1996) po kterém jsem neustále toužila. Zakladatelkou mého chovu špringrů se stala neuvěřitelná fena se železnými nervy, vysoce inteligentní a špičková lovecká fena chovatelky paní Mervové Kingly Kim Darrem Canis. První vrh anglických špringršpanělů jsem uskutečnila v roce 1998. Odchov štěňat je pro mne veliká chovatelská údálost, která mi přináší velkou radost a stálé nové zkušenosti s chovem.
Anglické špringry a německé křepeláky chovám dodnes a když zdraví dovolí, budu chovat i nadále. Jsou to plemena, která mě obohacují svým temperamentem, svou chutí do práce a svým smyslem pro humor a hlavně svou věrností a láskou k pánu.
V roce 2014 se smečka nečekaně rozrostla o jezevčičí dlouhosrstou králičku Wegu Gold Madeiru. Dostala jsem k narozeninám krabici a zní vylezl malý černý tvoreček....to jsem vůbe nečekala....moji rodiče vždy měli jezevčíky a mají dodnes. Ale nechtěla jsem jezevčíka. Navíc, moje smečka je početná. Wega si však našla místo v mém srdci. No a tak CHS se rozrostla ještě o chov mini jezevčíků. Je to potvůrka mazaná, jde tam, kde něco dostane, z čeho něco bude mít a kde jí bude neustále někdo něco dávat na zub.
Díky mým psům jsem rozhodčí z výkonu a z exteriéru. A také díky nim jsem v roce 1984 složila zkoušky z myslivosti. Moji psi jsou lovecky vedeni. Mým chovatelským cílem je ušlechtilý krásný pes, výborné povahy s vynikajícími loveckými vlastnostmi a v neposlední řadě také zdravý pes. Je to práce celoživotní, náročná, ale nádherná.
Díky svým psům jsem se začala zabývat výcvikem malých loveckých psů, který se opírá o mé letité zkušenosti. Baví mě poznávat různá plemena, povahy a jejich lovecké vlastnosti. Je to práce velmi náročná na čas a zároveň i na psychiku. Každý pes je jiný, vyžaduje různý způsob výcviku. Vždy je zapotřebí cvičit s rozvahou, s velkou trpělivostí a s klidným přístupem ke psu. Všichni psi jsou velké osobnosti, jsou velice chytří, učenliví a záleží jen na tom, kde žijí, jak se k nim chová jejich majitel i celá jeho rodina.
K výcviku také přibylo hlídání pejsků v době dovolené majitelů, nebo v době, kdy se o ně z nějakého důvodu nemohou starat. A tak dál poznávám další psí krásné duše. S pejsky je sranda, Wega mi vydatně pomáhá pejsky zvykat na nové prostředí a vydržet dobu, než se majitelé vrátí z dovolené. Dělám to, co mě naplňuje, baví a těší. I když je člověk někdy unavený, podívá se do psích zářivých očí plných lásky a zase jde pracovat dál.
Špringr je vysoce inteligentní, obdivuhodné plemeno, schopné následovat svého pána kamkoliv a kdykoliv. Je věrný jednomu pánu. A to co se říká, že má slunce v očích je pravda. Jen se do těch očí podívejte! Já tam vidím úplně všechno – lásku, přátelství, oddanost, věrnost, inteligenci a schopnost učinit pro svého pána cokoliv.
Špringršpaněl je štastný, když může dělat to, k čemu je předurčen. Lovit se svým pánem. Miluje lov, rád přináší zvěř, rád plave, neúnavně slídí v rákosí i v těžkém bahnitém terénu, výborně dosleduje postřelenou zvěř spárkatou a živou zvěř hlasitě pronásleduje.
V dnešní době začíná být špringr oblíben i jako pes společenský, nejen pro svou povahu, ale i pro svou elegantní krásu. Někteří jedinci jsou vhodní pro canisterapii, začínají se využívat i v oblasti vyhledávání drog a k dalším pachovým pracem.
Je to plemeno, které nesnáší křivdu a nátlak.
Je to nesmírně pracovitý pes, plný energie, síly a života. Potřebuje hodně lásky a stálý pohyb v revíru. Je velmi zajímavý svou povahou. Je věrný svému vůdci, inteligentní a spolehlivý pracant. Nabíjí mě energií, hned je člověku na světě lépe. Křepelák je mezi slídiči, to co mezi teriéry jagdteriér. Tzn. vyjímečný dříč, poměrně ostrý na škodnou a černou zvěř. Jeho doménou je práce ve vodě a na barvě. Skvělý aportér, který bez problémů unese i těžkou lišku. Výchova musí být u křepeláka velmi důsledná, je tvrdší v povaze, než špringr. Křepelák se chová pouze jako lovecký pes. Jako společenský pes je nevhodný. Má v sobě hodně energie, které musí vybít v lese při lovu.
Stanice založena v roce 1987 a to prvním vrhem jezevčíků hladkosrstých. Jsem aktivní myslivec už hezkou řádku let a tak jsem chtěl pořádné lovce a proto následovali jagdteriéři (rok 1988)a přišli na řadu border teriéři (v roce 1991, kdy jsem byl třetím chovatelem v ČR po dovezení bordíků ze zahraničí)a dodnes je chovám. Zakladatelka mého chovu byla Dona z Lomnice a pejsek blue-tan Ari z Rozdílů.
Mým cílem je bordík nejen hezký, ale hlavně výborný v povaze s vyníkajícími loveckými vlastnostmi.
Sen o chovu psů z mládí se mi splnil. Jsem rozhodčí z výkonu malých plemen a rozhodčí z exteriéru.
Je to úžasné, velmi milé, inteligentní plemeno, velmi pohyblivé, rychlé, má výborné lovecké vlastnosti. Také má přezdívku kočkopes. Když jsem si přivezl svou první fenku, tak jsem se o tom přesvědčil. Besinka prskala kolem sebe jako kočka a jako kočka se i chovala. Dělala si co chtěla.
Očička bordíka mají napnutý výraz, přitom velmi milý a oddaný. Je snášenlivý ve smečce, daleko lépe než jagdteriér. Ve vodě plavě jako vydra a potápí se. Je schopen i unést menší zvěř a dobře ji aportovat vůdci. Vyniká na naháňkách, kde je velmi vytrvalý v nahánění zvěře na střelce. Je velmi odolný vůči nemocem.
V dnešní době je již velmi oblíben i jako společenské plemeno a jako sportovní pejsek, zejména v agility. Dokáže skákat velmi vysoko, je velmi mrštný a rychlý.
Jagdteriér je pro aktivní myslivce, kteří mu umožní pravidelný pohyb v revíru. Pod správným vedením je to lovecký pes použitelný na všechno. Vodař, barvář, přinašeč veškeré zvěře a je to hlavně norník, kde neměl konkurenci. Bordíci však jsou v noře s nimi srovnatelní. Více však v noře přemýšlejí a taktizují. Pokud je ulovená zvěř pro něho těžká, prostě ji přitáhne a dá do toho veškeré své síly, i kdyby měl padnout. Tak pracuje i v lese na naháňkách, je neuvěřitelně vytrvalý a velmi ostrý jak na škodnou tak na černou. Taky na to bohužel doplací.
Jako společník se nehodí, i když má velmi rád teplíčko a gauč. Ale nejdřív musí mít těžkou práci a pak je teprve spokojen. Povídají se o něm ošklivé zvěsti, že je agresivní, kousavý, utíká atd. Ano, je to možné pod špatným vedením. Pod správným vedením je to neuvěřitelně věrný pes jednoho pána, kterého miluje tak, že by dal za něj život. Je vysoce inteligentní a chápavý. Tudíž nepatří do nesprávných rukou, které z něj chtějí udělat štváče na povrchu a rváče pod zemí. Jagdteriér si to nezaslouží.
V dnešní době už jagdteriéra nechováme. Nemůžeme mu dát již to, co potřebuje. Mnoho pohybu v revíru a práci pod zemí, kterou má rád. Jsou u nás pouze skály, ve kterých jsou liščí nory a je zde také hodně jezevců, kteří jsou pro tyto norníky velmi nebezpeční. A jagdteriér si noru vždycky najde. Bordík noru nevyhledává, až když mu to ukážete a naučíte ho na lišku za přepážkou. Aspoň takové máme zkušenosti. Proto končíme s chovem s tímto neuvěřitelným lovcem, plným síly a energie. Jsme šťastní, že jsme toto krásné plemeno poznali a nikdy na něho nezapomeneme.
